Szpiglasowy Wierch

Trasa

Lysá Poľana/Lysa Polana (bus, parkovisko) – Polana Palenica Bialczańska (bus, parkovisko) - Wodogrzmoty Mickiewicza – Nowa Roztoka – vodopád Sikława – Dolina Pięciu Stawów Polskich - Schronisko w Dolinie Pięciu Stawów Polskich (turistická chata) – Niźnie Solnisko – Szpiglasowa Przęlecz - Szpiglasowy Wierch (Hrubý štít) - Szpiglasowa Przęlecz – Mnichowy Potok - Morskie Oko – Schronisko przy Morskim Oku (turistická chata) – Niźnia Stara Droga – horáreň Wanta – Droga Oswalda Balzera - Wodogrzmoty Mickiewicza – Polana Palenica Bialczańska (bus, parkovisko) - Lysá Poľana/Lysa Polana (bus, parkovisko)

Naši cestu můžeme zahájit buďto u hraničního přechodu Lysá Polana, nebo výhodněji až na parkovišti Polana Palenica (dále už zákaz vjezdu, budka TPN), čímž ušetříme zhruba 20 minut chůze po asfaltu. Po zaplacení poplatku za vstup do národního parku pokračujeme stále po asfaltové cestě. Zpočátku si jistě nepřipadáme jako někde na vážné horské túře, neboť potkáváme lidi s kočárky, v polobotkách, sandálech a podobných do Tater příliš se nehodících druhů obuvi. Cesta stoupá opravdu jen mírně, je vhodná k určitému „rozehřátí se organismu“. Po cca 20 minutách přicházíme k prvnímu rozhledu, kdy můžeme zahlédnout i Gerlachovský štít. Později se dostáváme na červenou značku a stále po asfaltu pokračujeme k vodopádu Mickiewicza (Wodogrzmoty Mickiewicza, 1 100 m n. m.). Vodopády jsou celkem tři, ale my spatříme pouze jeden z nich z mostu přes potok.

Kousek za touto lokalitou se nachází rozcestí turistických cest (červená a zelená značka). My opouštíme asfaltovou cestu (a červenou značku) a odbočujeme doprava po zelené značce. Stoupáme po kamenných schodech do Doliny Roztoki. Stezka se po nějaké době narovnává a jdeme v blízkosti potoka (území s největším výskytem medvědů v Tatrách). Po zhruba hodině docházíme k polaně Nowa Raztoka (1 310 m n. m., možnost odpočinku, první rozsáhlejší výhledy). Dále stezka stoupá o něco strměji a pomalu opouštíme les. Můžeme zde vidět po levé straně hřeben Świstowki a vpravo pak velký skalní blok Dziadula. Za zhruba půlhodinu od polany docházíme k rozcestí (1 435 m n. m.), kam odbočuje přímá černě značená odbočka k chatě (Schronisko w Dolině Pięciu Stawów Polskich), cca 40 minut. Mnohem atraktivnější, i když o něco delší je však pokračovat stále po zelené značce. V dalším úseku překonáváme kosodřevinou porostlý skalní práh a docházíme k největšímu vodopádu polské části Tater – Sikława, vysokého 70 m (krásný fotomotiv). Další úsek je náročnější díky vlhkým kamenům. Překonáváme další terénní práh, vstupujeme do Doliny Pięciu Stawów Polskich a přicházíme k rozcestí u Wielkego Stawu Polského (1 688 m n. m.). Odtud se jistě vyplatí krátká, zhruba 10 minutová odbočka k chatě Schronisko w Dolinie Pięciu Stawów Polskich (1 672 m n. m.). Zde se rozhodujeme, kolik se nás vydá na náročnější variantu přes Szpiglasowé sedlo a kdo zvolí lehčí a kratší trasu přes hřeben Opalone. Nakonec se většina rozhoduje pro lehčí trasu, svůj vliv na to má i pomalu, ale jistě se kazící počasí.

Po občerstvení či jen odpočinku u chaty nacházející se v blízkosti Przedneho Stawu Polskiego se vrátíme zpět na rozcestí u Wielkego Stawu. Odtud jdeme dále po modrých značkách a mírně nabíráme výšku při obcházení Wielkego Stawu Polskiego. Zhruba za 20 minut docházíme k rozcestí S. Bronikowskiego (1 740 m n. m.). Zde odbočíme doleva na žlutou značku (pokud bychom pokračovali dále rovně, došli bychom na sedlo Zawrat nebo na Kozi Przełęcz – obojí v Orlím hřebenu, možný přechod do Gąsienicowé doliny či přechod po části Orlí perči).
Překročíme potok a přes morénu začínáme stoupat. Čím výš jsem, tím hezčí jsou zpětné výhledy na protější Orlí hřeben, kterým vede nejtěžší značená trasa celých Tater. Zpočátku stoupáme mírně, později strměji pomocí serpentin překonáváme ledovcový kotel (místy ujíždějící suť). Závěrečný úsek je zajištěn řetězy, ale nejedná se o nic extra náročného. Po zhruba 1 a půl hodině od posledního rozcestí docházíme na Szpiglasowé sedlo (2 110 m n. m.).

Ze sedla se vyplatí krátký, zhruba 15 minut trvající výstup na samotný Szpiglasowy Wierch - Hrubý štít (2 172 m n. m.), který nabízí ještě bohatší výhledy než samotné sedlo. Vrchol leží přímo na slovensko-polské státní hranici v hřebeni Liptovských múrov (je jejich nejvyšším vrcholem). Hluboko pod sebou vidíme Temnosmrečinskou dolinu (kam vede nelegální vyšlapaný chodník), mimo jiné můžeme zahlédnout i Kriváň, který se z této strany prezentuje hodně netradičně. Na polské straně máme možnost vidět Mnicha (2 069 m n. m.), který se odtud prezentuje nenápadně, ale čím níže budeme při dalším postupu klesat, tím bude monumentálnější, Rysy, Orlí hřeben...

Z vrcholu se vracíme zpět na sedlo a stále po žlutých značkách začínáme sestupovat pomocí serpentin do kotliny Za Mnichem. Tento úsek byl postaven pomocí dynamitu a jedná se až o strašidelné místo. Po zhruba 40 minutách docházíme k rozcestí (1 788 m n. m.), odkud odbočuje červená značka na sedlo Wrota Chalubińskiego. My však vzhledem k časové náročnosti celé túry a začínajícímu dešti pokračujeme raději dolů po žluté značce, naši pozornost při sestupu určitě upoutá již jednou zmiňovaný vrchol Mnicha (prvotřídní horolezecký terén polské části Tater), hluboko pod námi zahlédneme i Morskie oko (největší pleso celých Tater, 1 485 m n. m.), ke kterému později sestoupíme. Tímto se opět dostáváme do míst, které patří mezi nejvíce navštěvovaná v celých Tatrách.

Morskie oko je skutečným východištěm na mnoho vysokohorských značených túr, kromě naší túry odtud vedou značky na Rysy, Mieguszowiecku Przełęcz pod Chłopkiem. Pokud máme dostatek času, jistě se vyplatí obejít celé jezero nebo ještě lépe vystoupit k výše položenému Czarnemu Stawu pod Rysami (tam i zpět cca 1 hodina). Další sestup od chaty je pak již nezáživný, neboť nás čeká zhruba hodina a půl chůze po asfaltové cestě (v úvodu si ji o něco zkracujeme pomocí značené cesty). Po zhruba hodině docházíme k Mickiewiczovým vodopádům a po již známé cestě stále po asfaltu docházíme zpět do výchozího místa.

Pro ty, kteří si netroufají na náročnější přechod přes Szpiglasowé sedlo, se nabízí od chaty Schronisko w Dolině Pięciu Stawów Polskich ještě jedna možnost přechodu do Doliny Rybiego potoku přechodem přes vrcholy Świstowa Czuba (1 763 m.n.m.) a Kepa (1 683 m.n.m.). Tato trasa je také vhodnou alternativou při ne zcela ideálním a stálém počasí a je i přece jen o něco kratší – celkem cca 7 hodin oproti zhruba 10 – 10,5 hodinám hlavní trasy.