Prejdi na obsah

Hiking.sk Zavrieť

Prihlás sa do svojho konta
alebo sa zaregistruj

Vriace fórum

Diskusná téma K článku: Zimný prechod Slovenským rajom IV.

Diskusná téma K článku: Zimný prechod Slovenským rajom IV.

V poslednej časti nášho putovania zimným Slovenským rajom sa presunieme do jeho južnej časti. Tu sa nachádza Zejmarská roklina, náš hlavný cieľ v oblasti. Taktiež vymeníme základný tábor na Kláštorisku za horský hotel Geravy. Ešte predtým však navštívime Veľký Sokol, ktorý má prívlastok najdlhšej a najmohutnejšej rokliny Slovenského raja. Na záver opäť pripomeniem, že prechod tiesňavami je povolený výlučne smerom nahor!

Lenrob

@George - skus sa spytat na sprave narodneho parku.

SlavaN

Už jsem to psal jednou, tak ještě znovu tady. Šel jsem Malým Sokolem legálně v roce 86 a jestli si dobře vzpomínám, bylo to asi tak zajímavé jako procházka otevřeným vybetonovaným kanálem s kolmými stěnami. Žádná peřej, žádný vodopád, nic, jen relativně hladké kolmé stěny, stálá šířka na rozpažení nebo o kapku víc a více méně stálý rovnoměrný sklon, dno místy "vydlážděné" kulatinou.

George

nevie mi dakto povedat ako sa da prejst malym sokolom lebo neviem ako z neho vyjst na konci vie mi dakto nadiktovat presnu trasu?

Misob

Rikitan, planuj si pomocou Hikeplannera - ten ta do jednosmerky neposle :)

MatusM

:)) dakujem, Tono! Len si planujem trasu zo severu na juh a chcel som sa uistit, ci nevpalim do "jednosmerky":) myslim, ze tie znacene trasy mi postacia, nebol som tam straaasne davno ..uz zajtra 5:40 z Blavy, juhuuu

Tono

Rikitan, cesta je uplne pohode, vedie tadial spevnena cesta :o)
Da sa aj na biku.
Necakaj ziadnu roklinu, ale priroda je velmi pekna. Ak sa odvazis aj mimo znaciek (POZOR si v NP!!!) najdes viacere pekne zakutia, minikanony a pod.

MatusM

Otazka neznalca:
Da sa ist od razcestia "Male Zajfy" roklinou Male Zajfy smerom na razcestie "Velke a Male Zajfy"? Vyzera to byt "dole kopcom", pricom prechod roklinami je povoleny len smerom nahor.. Co tato roklina?

Dakujem

Daulagiri

Pekné zakončenie tohto miniseriálu. Fotky sa mi tiež veľmi páčia.
Škoda že boli tie spomínané chodníky zrušené, cez ten Malý Sokol by som sa veru rád prešiel.

Tono

Ivos, mate velmi peknu web-stranku :o)
Urcite si v buducnosti naplanujte zimny prechod aspon casti Sl. raja. Neobanujte!

Ivoš

Ahoj Tono,
moc děkuji za krásné a poutavé vyprávění o putování zimním Slovenským rájem. Od uveřejnění dílu I. jsem vždy s nedočkavostí čekal na pokračování! Bavilo mě to číst o to více, že většinu míst dobře znám a mám je prochozené. Avšak v zimě je to zase úplně o něčem jiném a jsem přesvědčen, že i díky Tobě se do zimního Ráje také někdy vypravím. Též fotky jsou perfektní a díky jim jsem si aspoň porovnal, jak vypadají tato kouzelná místa pod sněhem.
Ve Slovenském ráji jsem byl v roce 2005 s partou kámošů (viz naše stránky) a soukromě i loni koncem srpna. Každá roklina má hodně co do sebe, mě se asi nejvíce líbil právě Velký Sokol a neméně Sokolia dolina.
Těším se na další zajímavé příspěvky.
S pozdravem
Ivoš, Třebíč

Sona

Tiez som isla Maly Sokol - ako prekvapko, takze som netusila, ze sa tam nesmie a uz sa nedalo vratit. Bola to poriadna divocina, preliezat cez kriky, cez smyklave naplavene brvna, kracat v potoku atd. Nastastie vody bolo len tak mierne. Kaskady a vodopady tam ale neboli ziadne, len rovny potok.

Tono

Ahojte!
Dakujem za vase prispevky do fora, kde opisujete svoje prechody Malym Sokolom. Mne sa ho nepodarilo prejst v case, ked tadial viedla znacka. Preto mam taky dojem, ze sa mi to asi uz nepodari. Preto este raz vam vsetkym dakujem za prispevky. Prajem vela zdaru!

Jura

Ahoj Tono,
s velkým zájmem se četl všechny tvoje 4 články ze zimního přechodu Slovenského ráje. Já zde byl poprvé v roce 1986 jako 14-letý na dvoutýdenní dovolené s rodiči pod stanem, kempmovali jsme v Podlesku, počasí nám vyšlo dokonale, a tak jsme více méně prochodili celé pohoří. V roce 1988 jsem byl už jako student gymnázia zajetý se známým na lyžovačce ve Starém Smokovci, sněhu nebylo úplně dostatečné množství, a tak jsme se rozhodl pro zpestření pobytu uskutečnit přejezd autobusem do Hrabušič a podívat se na Slovenský ráj v zimním hávu. Původně jsem chtěl přejít Prielom Hornádu alespoň po Kláštoskou roklinu a roklinou následně na Kláštorisko, ovšem Hornád nebyl zcela zamrzlý a chodník se s mojí obuví vůbec jít bez hůlek a dalšího zimního vybavení nedal. Tak jsem vylezl od Hrdla Hornádu po zelené značce na Kláštorisko a po červené značce se vrátil zpět na Podlesok. I tak se mi túra líbila, jelikož jsem kromě údernické skupiny Cikánů provádějící klučení lesa pro dříví na otop nepotkal ani živáčka. V roce 1996 jsem se svým spolužákem a jeho přítelkyní podnikal tradiční červencový přejezd Slovenska s celodenními přechody pohoří na trase. Zastavili jsme se také ve Slovenském ráji. A nyní budu reagovat na tvoje slova o tom, zdali někdy vedla Malým Sokolem turistická značka. Naplánovali jsme klasickou 30-35 km túru křížem krážem přes celé pohoří od západu na východ s tím, že jsme samozřejmě Markétě sdělili, že budeme šlapat maximálně do 20 km, aby neodmítala poslušnost jako kůň na parkuru. Od parkoviště při ústí doliny Sokol jsme vyrazili po žluté značce vzhůru k větvení dolin Velký a Malý Sokol (podle staré turistické mapy Slovenský ráj, letní turistická mapa, 2. vydání 1:50 000, rok vydání 1986). Došli jsme na křižovatku s Malým Sokolem a mě vůbec nenapadlo v ten moment podívat se doprava, zdali je dolina Malý Sokol průchozí, jelikož jsem tudy před 10 lety bez problémů šlapal - Malým Sokolem vedla totiž zelená značka a byla to jediná roklina s žebříky, která byla průchozí obousměrně...Tak jsme pokračovali Velkým Sokolemaž na Glackou cestu, odtud (v té době tudy vedla ještě červená značka jinak) po červené pod Suchým vrchem na Predný Hýl, Zadný Hýl až na sedlo Čertova hlava a odtud dolů k hotelu Geravy a do Dedinek. Následně podél Hnilca na Stratenskou pílu a následovalo stoupání na Havraní skalu. Na vrcholu jsme ale zjistili, že zelená značka směrem na sedlo pod Cigánkou a k Malému Sokolu je zamalovaná a směrovka je odstraněná. Chodník byl ale ještě znatelný, tak nám nezbývalo nic jiného, než se vydat po něm. Do sedla před vyústěním doliny Malý Sokol jsme dorazili zhruba v 19:15. Na křižovatce jsme potkali skupinu východních Němců (2 dospělí + 4 děti, nejmladším dvěma bylo tak 5-7 let) a vedoucí "dederón" se mě ptal, zdali se jedná o Malý Sokol. Sdělil jsem mu, že ano, ale že je značka již zrušená. My jsme to riskli a začali sestupovat do hrdla rokliny. Otáčel jsem se dozadu po Němcích a po chvíli vyrazili taky (ovšem nakonec si myslím, že to otočili a dolů se dostali po paralelní červené značce - sestupové z Glacké cesty, s těmi dětmi by neměli asi šanci). Jak jsme došli k hrdlu, cesta se zúžila, žebříky samozřejmě odstraněny a pro nás začal horor (to jsme měli ještě úžasné obutí, tehdy velice moderní čínské tenisky se zcela sjetou podrážkou...). Chvíli jsme šli korytem v potoku, potom byli nuceni vylézt nahoru a přidržovat se malých stromečků nad obrovskou propastí a pochodovat po hraně, pak zase do koryta, po zadku horem dolem korytem, celý mokří, špinaví, ale honil nás čas, jelikož už byla poměrně tma a zatmět tam by byla pro nás katastrofa, baterky jsme samozřejmě neměli. Nakonec se nám v 20:30 podařilo dosáhnout křižovatky s Velkým Sokolem a pokračovat už po solidní cestě k parkovišti. Markéta byla tak silně nasraná, že jsme jí museli zastavit v hospodě v Hrabušicích, aby si dala něco na uklidnění a vůbec jí nevadilo stereotypní osazenstvo místní krčmy, od kterého jsme se ale po "expedici" Malým Sokolem příliš neodlišovali. Od té doby už jsem vyučen, na každou túru do oblasti, kde jsem již delší dobu nebyl, buď nové vydání mapy, nebo alespoň shlédnutí její aktualizace na online verzi na internetu. Ceny kempu Podlesok se nám v tom roce zdáli příliš drahé, a tak jsme ještě tentýž večer vyrazili vozem k přesunu pod Čergov přes Sabinov k obci Lutina s tím, že ihned ráno vyjdeme z Olejnikova-Majdanu na přechod pohoří. U rybníka před Lutinou, jakmile jsme začali skládat stan, jsme nechtíc vyrušili, za což se jim ještě dodatečně po letech omlouvám, tamějších Dezidera s Jolanku, kteří zde pilně plnili normy populačního přírůstku. Jak nás zaregistrovali, naskočili do polorozpadlé Škody 1000 MB a ujeli neznámo kam...Ovšem celou noc a ještě ráno tak intenzivně pršelo, že jsme museli Čergov skrečovat a přesunout se pod Chopok, kde už bylo počasí podstatně lepší. Naposledy jsem byl ve Slovenském ráji pře 2 lety v roce 2006 v rámci našeho vícedenního zájezdu klubu KČT Hodonín, vyšlo nám perfektně počasí a prošli jsme velkou část NP. Fotky jsou k nahlédnutí na našich webových stránkách v sekci FOTOGALERIE. ( hodonin.klubturistu.cz/).
Tak to byl ode mne takový krátký příspěveček ohledně Slovenského ráje, kam se budu vždycky velmi rád vracet.
Zdraví Jura - Hodonín.

Pridaj reakciu

Pridaním diskusného príspevku súhlasíte s podmienkami použitia hiking.sk.

Vriace fórum