Prejdi na obsah

Hiking.sk Zavrieť

Prihlás sa do svojho konta
alebo sa zaregistruj

Túra Podzimní balada modré hřebenovky

Středně těžká trasa s poměrně velkým převýšením, no zároveň jedna z nejkrásnějších v Malé Fatre, s nádhernými scenériemi. Méně zdatní turisté mohou největší a nejdelší stoupání nahradit pomocí sedačkové lanovky do Snilovského sedla.

Vzdialenosť
15 km
Prevýšenie
+1088 m stúpanie, -1671 m klesanie
Náročnosť
stredná, 3. stupeň z 5-dielnej Hiking stupnice
Čas
1 deň
Obdobie
jeseň – 26.10.2006
Pohoria
Malá Fatra
Trasa
Voda
pramen jsem nehledal, ale dle mapy má být poblíž rozcestí Chrapáky
Doprava
autobusem z Žiliny do Vrátnej doliny
SHOCart mapy
» č.1085 Malá Fatra (1:50.000)

Trasa

Chata Vrátna – Snilovské sedlo – Chrapáky – Sedlo za Kraviarským – Kraviarske – Veľké sedlo – Žitné - Malé sedlo – Baraniarky – sedlo Príslop – Sokolie – Malé nocľahy – Tiesňavy

Během podzimních prázdnin, kdy jsem navštívil moji babičku a příbuzné v Žilině a okolí, bylo opravdu krásné počasí bez mráčků a na konec října i poměrně teplo. Na doporučení svého strýčka jsem se rozhodl projít modrou, západně položenou hřebenovku v Kriváňskej Malej Fatre. Měl jsem se těšit na nádherné scenérie na majestátné a jedinečné Rozsutce.

Autobusem z nádraží v Žilině jsem se dostal až do nitra Malé Fatry, do Vrátné doliny, přímo k chatě Vrátna, kde začíná sedačková lanovka na Snilovské sedlo. Ale já mám rád pohyb, tak vyrážím po svých po zelené značce, nejprve širokou lesní cestou, brzy však úzkou pěšinou, která se ke konci klikatí i pod lanovkou po louce až do Snilovského sedla. Cesta mi trvá oproti údaji v mapě (1:45) přibližně hodinu.

[ Tipy na túry a aktuality z hôr môžeš sledovať aj na našom FacebookuInstagrame ]

V Snilovském sedle se po krátkém odpočinku vydávám po modré značce skrz dalším zážitkům. Modrá značka traverzuje nejvyšší horu Malé Fatry – Veľký Kriváň (1709 m n.m.) a sousedící horu Pekelník. Stojí za to, otočit se občas zpět a obdivovat krásu neustále více a více vykukujícího Veľkého Rozsutce, který je občas nazýván svojí jedinečnou podobou jako „slovenský Matterhorn“. Po necelé půlhodince se dostávám na rozcestí Chrapáky, držím se stále modré značky, která se zde stáčí na sever. A tady vlastně začíná podzimní balada plná pestrobarevné krajiny, úžasných scenérií a naprosté pohody a klidu ve vzduchu i na stezkách.

Cestička plyne v harmonickém opojení, člověk si připadá tak svobodný. Nepotkávám téměř žádné turisty, všude je tak krásné ticho. Pouze mírný větřík šelestí a několik ptáčků a padající listí narušuje příjemným způsobem tuto idylku. Skoro po celou dobu až do sedla Príslop mám fantastický výhled na okolní masivy celé Malé Fatry, obzvlášť nádherné výhledy jsou směrem na východ k oběma Rozsutcům. Ve vyšších polohách procházím všudypřítomnou kosodřevinou a vzdálené kopečky na západ se obnažují ve své rudé barvě.

V sedle za Kraviarskym jsem během pár minut, tady se dá odbočit po zelené značce zpět do Vrátnej doliny k zástavce autobusu (cca hodina cesty). To by byla ale velká škoda. Pokračuji dále a střídavým stoupáním a klesáním se dostanu přes Kraviarske, Veľké sedlo, Žitné, Malé sedlo a Baraniarky až do sedla Príslop (dohromady to zabere kolem hodiny a půl). Cestou si na Kraviarskem dávám svačinku a pořizuji několik fotografií, vč. jedné panoramatické, kterou naleznete rovněž jako logo na mých webových stránkách.

V sedle Príslop se loučím s modrou značkou a pokračuji po žluté značce nahoru na Sokolie – skalnaté pohoří, které nabízí občasné vyhlídky, odkud spatřuji zpětně to, co jsem prošel několik minut a hodin předtím. Po zhruba hodině se dostávám na rozcestí Sokolie – hrebeň, kde lze odbočit po zelené do Vrátnej doliny – Starý dvor (bus). Já však jdu ještě pár minut po žluté na Malé nocľahy, kde žlutá končí svou pouť a začíná opět modrá značka skrz legendární Jánošíkové Tiesňavy – kaňon v přelomu potoka Varínka mezi Sokolím a Bobotami se skalními útvary (z nichž některé mají i své názvy dle podobizny jako např. Mních). Tady je rozumné dávat si pozor, aby jste netrefili některou ze slepých odboček a nespadli hluboko do rokle. Čekají vás zde ale pěkné výhledy na Veľký Rozutec, který máte někdy jak na dlani.

Tady se už ale dostávám téměř na úplný konec mého putování. Sestupuji do hlubokého, mohutného a působivého vstupu do Vrátnej doliny a podél silnice a kaskád potoku Varínka se dostávám za pár minut až do Terchovej na autobus.

Tato túra se mi velmi líbila a vřele ji doporučuji všem, kteří hledají klid a čistou majestátnost hor spojenou s nádhernými scenériemi.

Fotogaléria k článku

Najnovšie